Obrázky v šířce 800px v aktualitách
Aktuality VŽDY musí mít úvodní text
Pokud se nemá aktualita propisovat na FB vybrat štítek: nepropsat do rss
Úvodní text je souhrn celého textu pokud nechete dělat výtak použite chat GPT
Vždy si poslat testovací aktualitu na e-maily: landova@gmail.com, roska@roska.eu
Pokud se aktulita vkládá na více stránek, MUSÍ být rozesílání zakazané na ostatních jinak příjde aktualita dvakrát.
Nápověda
editace
Menopauza je přirozený biologický proces v životě ženy, který označuje ukončení menstruačního cyklu a plodného období. Tato fáze je spojena s významnými hormonálními změnami a obvykle nastává mezi 45. a 55. rokem života, přičemž průměrný věk menopauzy je kolem 51 let. Předchází jí období zvané perimenopauza, které může trvat několik let a je charakterizováno nepravidelnými cykly a prvními příznaky hormonálních změn.
Menopauza je způsobena postupným poklesem produkce ženských pohlavních hormonů, především estrogenu a progesteronu, které jsou produkovány ve vaječnících.
Estrogen a progesteron jsou klíčové hormony pro ženské tělo, které mají zásadní vliv na různé fyziologické procesy.
Význam estrogenu spočívá především v regulaci menstruačního cyklu, a to konkrétně v přípravě děložní sliznice na možné těhotenství. Dále pomáhá udržovat hustotu kostí, což je důležité pro prevenci osteoporózy.Estrogen může pomoci chránit srdce a cévy tím, že zlepšuje lipidový profil. A také přispívá k elasticitě pokožky a zdraví vlasů.
Progesteron ovlivňuje druhou fázi menstruačního cyklu a to tím, že připravuje dělohu na implantaci oplodněného vajíčka a pomáhá udržovat těhotenství.
Estrogen i progesteron,a to především jejich kolísání mohou ovlivňovat náladu a psychické zdraví. Během menstruačního cyklus se tyto změn mohou projevit jako tzv. PMS syndrom (premenstruační syndrom).
Během klimakteria (menopauzálního přechodu) mohou ženy zažívat změny paměti a kognitivních funkcí. Tyto změny jsou často považovány za důsledek hormonálních výkyvů, zejména poklesu estrogenu, který má vliv na funkce mozku. Estrogen ovlivňuje hipokampus, oblast mozku zodpovědnou za paměť a učení.
Jak již bylo zmíněno, tak během klimakteria může dojít i ke změně nálad.
V období klimakteria (menopauzy) dochází ke změnám nálad především kvůli hormonálním, fyzickým a psychologickým změnám, které toto období doprovázejí. Zde jsou hlavní důvody:
Hormonální změny zahrnují především pokles estrogenu, který ovlivňuje produkci serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů, které hrají klíčovou roli v regulaci nálady. Jeho pokles může vést k podrážděnosti, úzkosti nebo depresi. Dále s
Fyzické změny jako návaly horka a noční pocenímohou narušit spánek, což vede k únavě a podrážděnosti. Současně i častější bolesti kloubů nebo svalů, mohou vést ke snížené fyzické aktivitě a tím i zhoršené náladě.
Během klimakteria dochází také ke změně tělesné hmotnosti, vlivem zpomalení metabolismua změnám v rozložení tělesného tuku, kterémohou negativněovlivnit sebevědomí a přispět k negativním emocím.
Dále náladu ovlivňují i psychosociální faktory. V období klimakteria klade na ženu nároky, aby tuto změnu přijala a dokázala se v ní zorientovat a přijmout ji. Současně je tato fáze života spojena s dospíváním dětí a jejich odchodem ze společné domácnosti a/nebo i nutností péče o stárnoucí rodiče.
V rámci psychických změn je důležité vnímat, zda již v minulosti měla žena určité psychické potíže, jako deprese nebo úzkosti a jak se jí je podařilo zvládnout.
Roztroušená skleróza (RS) představuje chronické autoimunitní onemocnění s prvky neurodegenerace. Postihuje zhruba 2x častěji ženy než muže a první příznaky se objevují většinou mezi 20 – 40 rokem života.
Díky aktuálním terapeutickým možnostem narůstá počet pacientů s RS ve středním produktivním věku, tedy ve věku 50 – 65 let a i do budoucna předpokládáme, že počet pacientů v tomto věku bude narůstat.
Roztroušená skleróza (RS) a menopauza jsou dvě rozdílné zdravotní výzvy, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Pro ženy, které žijí s RS a současně procházejí menopauzou, mohou být příznaky obou stavů výraznější, což ovlivňuje jejich každodenní život i kvalitu péče.
Překrývající se symptomy menopauzy a RS
Důležité je především odhalit zda současně s nástupem menopauzy nedochází i k postupnému přechodu RS do fáze sekundární progrese. V rámci sekundární progrese RS může docházet k potížím s chůzí, s močením a/nebo ke kognitivním změnám.
Pokud tomu tak je důležité zvážit změnu terapie. V současné době existují léky primárně určené na terapii sekundární progrese.
Je proto důležité, aby ženy s RS konzultovaly svůj léčebný plán s lékařem při přechodu do menopauzy.
Na mezinárodním kongresu věnovanému problematice RS - ECTRIMS 2024 byly prezentovány doporučení, které stanovil multidisciplinární řídící výbor složený z 15 mezinárodních členů. V následující tabulace jsou uvedeny jednotlivá témata spolu s klinickými doporučeními.
Téma |
Klinické doporučení (KD) |
1. Symptomy klimakteria u pacientek s RS
|
KD 1 Lékaři by si měli být vědomi možného překrývání symptomů klimakteria a stavů ovlivňujících příznaky RS. KD 2 Ženy s RS často uvádějí zhoršení příznaků RS v klimakterické fázi, což může snížit jejich kvalitu života. KD 3 Ženám s RS nemusí být poskytována specifická preventivní a screeningová péče a měly by dostávat standardní péči jako běžná populace v období přechodu do menopauzy. |
2. Vliv RS na klimakterium
|
KD 4 U většiny žen s RS se věk, kdy nastává přirozená menopauza, neliší od běžné populace. KD 5 Dosud nebylo prokázáno, že by byla léčba modifikující onemocnění (DMT) u žen v menopauze rozdílně tolerována. Příznaky klimakteria, zejména vazomotorické příznaky (VMS), by mohly vést k rozdílům ve snášenlivosti terapie. KD6 U žen, které prodělaly předčasnou nebo předčasnou menopauzu, může dojít ke zhoršení příznaků souvisejících s RS. |
3. Účinnosti a snášenlivosti léků na RS u žen v menopauze a po menopauze |
KD 7 Nadále zůstává otázkou, zda riziko rozvoje relapsu RS může po dosažení věku menopauzy klesat. Eventuální snížení rizika rozvoje relapsu být způsobeno kombinací hormonálních změn a přirozeného stárnutí, kdy pacientky přecházejí do progresivnější fáze onemocnění. K potvrzení příčinné souvislosti je však zapotřebí více údajů KD 8 Po menopauze je často pozorována významná kumulace postižení, přičemž pacienti přecházejí do progresivnější fáze onemocnění. KD 9 Existuje nedostatek údajů týkajících se přínosu/účinnosti DMT u žen s RS po menopauze; většina klíčových studií pro RS dosud nezahrnovala pacientky starší 55 let. |
4. Vzájemné působení mezi hormonálními/imunologickými změnami a stárnutím u progresivní RS |
KD 10 U žen s RS po menopauze by měla být kladena pozornost na komplexní přístup k léčbě symptomů. Vedle farmakologické léčby by měly být zváženy behaviorální intervence/intervence životního stylu. KD 11 Středně těžký až těžký VMS v menopauzálním věku by měl být u všech žen s RS vyšetřen a zvládnut podle nejnovějších pokynů pro hormonální a nehormonální léčbu. KD 11 Středně těžké až těžké vazomotorické příznaky (VMS) v menopauzálním věku by měly být u všech žen s RS důkladně došetřeny a následně adekvátně léčeny, a to jednak hormonální substituční terapií a/nebo nehormonální terapií. KD 12 Stejný přístup jako pro VMS by měl kbýt uplatněn v přístupu k terapii středně těžkého až těžkého genitourinárního syndromu. KD 13 K jasnému hodnocení účinku hormonální léčby na symptomy RS a kvalitu života je ještě potřeba větší míra důkazů, které dokáží jednoznačný efekt této terapie. KD 14 Jsou také zapotřebí další studie, než bude možné doporučit hormonální léčbu související s klimakteriem s ohledem na neuroprotektivní přínos u žen s RS. |
5. Účinky hormonální léčby na příznaky RS a léčba pozdního hypogonadismu u mužů s RS |
KD 15 Omezené důkazy naznačují, že muži s RS mají vyšší prevalenci hypogonadismu než muži bez RS. KD 16 Příznaky pozdního hypogonadismu by měly být vyšetřeny a léčeny u všech mužů s RS podle nejnovějších pokynů pro pozdní hypogonadismus a hormonální terapii. KD 17 Testosteron je primární možností léčby pozdního hypogonadismu u mužů s RS a může být zvažován v případě přítomnosti klinického a biochemického hypogonadismu. |
1. Intervence v oblasti chování/životního stylu pacientů s RS |
KD 18 Obecně by měly být v rámci integrovaného přístupu multidisciplinárního týmu poskytovány předvídavé pokyny týkající se souhry běžných symptomů a preventivní péče. U žen s RS by anticipační poradenství mělo začít přibližně 5 let před typickým věkem přirozené menopauzy, tj. ~45 let. |
Schéma překrývajících se symptomů RS a menopauzy a možnosti jejich terapie
Roztroušená skleróza a menopauza představují kombinaci, která může být pro ženy výzvou. Hormonální změny menopauzy mohou zhoršit příznaky RS, ale správná léčba, úprava životního stylu a multidisciplinární přístup mohou ženám pomoci zvládat tuto náročnou fázi života.
Klíčem je pravidelná komunikace s lékařem, který může upravit léčebný plán tak, aby zohlednil potřeby každé ženy.
Zpracovala MUDr. Iva Šrotová Ph.D.
„Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky."