“Jsme tu, abychom pomáhali pacientům s roztroušenou sklerózou a jejich blízkým”

šipka
 

Obrázky v šířce 800px v aktualitách

Aktuality VŽDY musí mít úvodní text

Pokud se nemá aktualita propisovat na FB vybrat štítek: nepropsat do rss

Úvodní text je souhrn celého textu pokud nechete dělat výtak použite chat GPT

Vždy si poslat testovací aktualitu na e-maily: landova@gmail.com, roska@roska.eu

Pokud se aktulita vkládá na více stránek, MUSÍ být rozesílání zakazané na ostatních jinak příjde aktualita dvakrát.

Nápověda
editace

Horní menu

Fulltextové vyhledávání 2.0

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
31 1 2
Roska Praha - Zveme Vás na procvičování paměti a kognitivních funkcí zábavnou formou
3 4 5 6
7 8
Unie Roska vás zve do Dačic na výstavu ,,ROZTROUŠENÁ KRÁSA"
9
Výroba jarních dekorací
Roska Hradec Králové - Zveme vás na tvoření - procvičování jemné motoriky
10
Výroba jarních dekorací
11
Výroba jarních dekorací
12
Výroba jarních dekorací
13
Výroba jarních dekorací
14
Výroba jarních dekorací
15
Výroba jarních dekorací
16
Výroba jarních dekorací
Pozvánka den otevřených dveří RS Centra Olomouc
17 18 19 20
21 22 23 24 25
Setkání pro pacienty s roztroušenou sklerózou, jejich rodinné příslušníky, partnery a přát
26 27
28 29 30 1 2 3 4
Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > MUDr. Iva Šrotová, Ph.D. - Memopaza a RS

MUDr. Iva Šrotová, Ph.D. - Memopaza a RS



Menopauza a RS

Menopauza: Přirozená fáze života ženy

Menopauza je přirozený biologický proces v životě ženy, který označuje ukončení menstruačního cyklu a plodného období. Tato fáze je spojena s významnými hormonálními změnami a obvykle nastává mezi 45. a 55. rokem života, přičemž průměrný věk menopauzy je kolem 51 let. Předchází jí období zvané perimenopauza, které může trvat několik let a je charakterizováno nepravidelnými cykly a prvními příznaky hormonálních změn.

Příčiny menopauzy

Menopauza je způsobena postupným poklesem produkce ženských pohlavních hormonů, především estrogenu a progesteronu, které jsou produkovány ve vaječnících.

Estrogen a progesteron jsou klíčové hormony pro ženské tělo, které mají zásadní vliv na různé fyziologické procesy.

Význam estrogenu spočívá především v regulaci menstruačního cyklu, a to konkrétně v přípravě děložní sliznice na možné těhotenství. Dále pomáhá udržovat hustotu kostí, což je důležité pro prevenci osteoporózy.Estrogen může pomoci chránit srdce a cévy tím, že zlepšuje lipidový profil. A také přispívá k elasticitě pokožky a zdraví vlasů.

Progesteron ovlivňuje druhou fázi menstruačního cyklu a to tím, že připravuje dělohu na implantaci oplodněného vajíčka a pomáhá udržovat těhotenství.

Estrogen i progesteron,a to především jejich kolísání mohou ovlivňovat náladu a psychické zdraví.  Během menstruačního cyklus se tyto změn mohou projevit jako  tzv. PMS syndrom (premenstruační syndrom).

Fáze menopauzy

  1. Perimenopauza: Období předcházející menopauze, během kterého dochází ke kolísání hormonálních hladin. Typickými příznaky jsou nepravidelná menstruace, návaly horka a noční pocení.
  2. Menopauza: Diagnostikuje se, když žena nemá menstruaci po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců.
  3. Postmenopauza: Fáze po menopauze, kdy symptomy obvykle ustupují, ale zvyšuje se riziko některých zdravotních komplikací, jako je osteoporóza nebo kardiovaskulární onemocnění.

Vliv poklesu estrogenu a progesteronu v menopauze na tělesné a psychické funkce

  1. Menstruační nepravidelnosti: Snížená produkce estrogenu a progesteronu vede k nepravidelnému menstruačnímu cyklu a nakonec k jeho ukončení.
  2. Zdraví kostí: Pokles estrogenu zvyšuje riziko osteoporózy a zlomenin.
  3. Kardiovaskulární onemocnění: Snížená hladina estrogenu může zvyšovat riziko srdečních onemocnění.
  4. Změny v pleti a vlasech: Snížené hladiny hormonů mohou vést k suchosti pleti a oslabení vlasů.
  5. Návaly horka a noční pocení
  6. Poruchy spánku
  7. Změny nálady, podrážděnost a deprese
  8. Snížená energie a únava
  9. Suchost pochvy a pokles sexuálního libida
  10. Změny tělesné hmotnosti

Změny paměti během klimakteria

Během klimakteria (menopauzálního přechodu) mohou ženy zažívat změny paměti a kognitivních funkcí. Tyto změny jsou často považovány za důsledek hormonálních výkyvů, zejména poklesu estrogenu, který má vliv na funkce mozku. Estrogen ovlivňuje hipokampus, oblast mozku zodpovědnou za paměť a učení.

Jaké změny paměti mohou nastat?

  1. Zhoršená krátkodobá paměť: Některé ženy hlásí obtíže s vybavováním informací nebo zapomínání na běžné věci (např. kde nechaly klíče).
  2. Problémy se soustředěním: Hormonální změny mohou zhoršit schopnost soustředit se na složité úkoly nebo udržet pozornost.
  3. Mentální mlha (brain fog): Pocit zmatenosti nebo snížené mentální ostrosti.
  4. Pomalé zpracování informací: Některé ženy si všímají, že jim trvá déle, než si vybaví informace nebo vyřeší problém.

Jak již bylo zmíněno, tak během klimakteria může dojít i ke změně nálad.

Změny nálad během klimakteria

V období klimakteria (menopauzy) dochází ke změnám nálad především kvůli hormonálním, fyzickým a psychologickým změnám, které toto období doprovázejí. Zde jsou hlavní důvody:

Hormonální změny zahrnují především pokles estrogenu, který ovlivňuje produkci serotoninu, dopaminu a dalších neurotransmiterů, které hrají klíčovou roli v regulaci nálady. Jeho pokles může vést k podrážděnosti, úzkosti nebo depresi. Dále s

Fyzické změny jako návaly horka a noční pocenímohou narušit spánek, což vede k únavě a podrážděnosti. Současně i častější bolesti kloubů nebo svalů, mohou vést ke snížené fyzické aktivitě a tím i zhoršené náladě.

Během klimakteria dochází také ke změně tělesné hmotnosti, vlivem zpomalení metabolismua změnám v rozložení tělesného tuku, kterémohou  negativněovlivnit sebevědomí a přispět k negativním emocím.

Dále náladu ovlivňují i psychosociální faktory. V období klimakteria klade na ženu nároky, aby tuto změnu přijala a dokázala se v ní zorientovat a přijmout ji. Současně je tato fáze života spojena s dospíváním dětí a jejich odchodem ze společné domácnosti a/nebo i nutností péče o stárnoucí rodiče.

V rámci psychických změn je důležité vnímat, zda již v minulosti měla žena určité psychické potíže, jako deprese nebo úzkosti a jak se jí je podařilo zvládnout.

Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza (RS) představuje chronické autoimunitní onemocnění s prvky neurodegenerace.  Postihuje zhruba 2x častěji ženy než muže a první příznaky se objevují většinou mezi 20 – 40 rokem života.

Díky aktuálním terapeutickým možnostem narůstá počet pacientů s RS ve středním produktivním věku, tedy ve věku 50 – 65 let a i do budoucna předpokládáme, že počet pacientů v tomto věku bude narůstat.

Roztroušená skleróza a menopauza

Roztroušená skleróza (RS) a menopauza jsou dvě rozdílné zdravotní výzvy, které se mohou vzájemně ovlivňovat. Pro ženy, které žijí s RS a současně procházejí menopauzou, mohou být příznaky obou stavů výraznější, což ovlivňuje jejich každodenní život i kvalitu péče.

Vliv menopauzy na roztroušenou sklerózu

  1. Zhoršení příznaků RS
  • Snížení hladin estrogenu, který má neuroprotektivní účinky, může zvýšit zánětlivé procesy v CNS. To může vést k častějším relapsům nebo zhoršení příznaků RS.
  • Zvýšená únava
    • Únava je častým příznakem obou stavů. V menopauze se únava často zhoršuje vlivem hormonálních změn a poruch spánku způsobených návaly horka a nočním pocením.
  • Kognitivní problémy
    • Ženy s RS již mohou mít potíže s pamětí a koncentrací. Tyto obtíže se mohou během menopauzy zvýraznit v důsledku hormonálních výkyvů.
  • Změny nálad
    • Výkyvy nálad a deprese jsou běžné jak u RS, tak u menopauzy. Kombinace obou faktorů může vést k výraznějšímu emočnímu nepohodlí.

    Překrývající se symptomy menopauzy a RS

    meno.png

    Vliv léčby RS v menopauze

    Důležité je především odhalit zda současně s nástupem menopauzy nedochází i k postupnému přechodu RS do fáze sekundární progrese. V rámci sekundární progrese RS může docházet k potížím s chůzí, s močením a/nebo ke kognitivním změnám.

    Pokud tomu tak je důležité zvážit změnu terapie. V současné době existují léky primárně určené na terapii sekundární progrese.

    Je proto důležité, aby ženy s RS konzultovaly svůj léčebný plán s lékařem při přechodu do menopauzy.

    Možnosti zvládání menopauzy u pacientek s RS

    1. Hormonální substituční terapie (HRT)
    • HRT může pomoci zmírnit příznaky menopauzy, například návaly horka, a zároveň poskytovat ochranu před úbytkem kostní hmoty. Některé studie naznačují, že estrogen může mít i pozitivní vliv na RS tím, že snižuje zánět a podporuje regeneraci nervů. Je však nutné pečlivě zhodnotit přínosy a rizika této terapie.
  • Fyzická aktivita
    • Pravidelné cvičení pomáhá zlepšit náladu, kvalitu spánku a celkovou kondici. Pomáhá také snižovat riziko osteoporózy a kardiovaskulárních onemocnění, která mohou být během menopauzy zvýšená.
    • Vhodné je také relaxační cvičení, které může pomoci s navozením a udržením spánku.
  • Zdravá strava
    • Strava bohatá na vápník, vitamin D a antioxidanty může podpořit zdraví kostí a zmírnit zánět v těle.
  • Psychologická podpora
    • Terapie zaměřená na zvládání stresu, relaxační techniky nebo skupinová terapie mohou ženám pomoci lépe zvládat emocionální výzvy menopauzy a RS.
  • Léky na zmírnění specifických příznaků
    • Léky na úzkost, deprese nebo poruchy spánku mohou být užitečné pro zvládnutí specifických problémů spojených s RS a menopauzou.

    Na mezinárodním kongresu věnovanému problematice RS - ECTRIMS 2024 byly prezentovány doporučení, které stanovil multidisciplinární řídící výbor složený z 15 mezinárodních členů.  V následující tabulace jsou uvedeny jednotlivá témata spolu s klinickými doporučeními.

     

    Téma

    Klinické doporučení (KD)

    1. Symptomy klimakteria u pacientek s RS

     

    KD 1 Lékaři by si měli být vědomi možného překrývání symptomů klimakteria a stavů ovlivňujících příznaky RS.

     KD 2 Ženy s RS často uvádějí zhoršení příznaků RS v klimakterické fázi, což může snížit jejich kvalitu života.

    KD 3 Ženám s RS nemusí být poskytována specifická preventivní a screeningová péče a měly by dostávat standardní péči jako běžná populace v období přechodu do menopauzy.

    2. Vliv RS na klimakterium

     

    KD 4 U většiny žen s RS se věk, kdy nastává přirozená menopauza, neliší od běžné populace.

    KD 5 Dosud nebylo prokázáno, že by byla léčba modifikující onemocnění (DMT) u žen v menopauze rozdílně tolerována.

    Příznaky klimakteria, zejména vazomotorické příznaky (VMS), by mohly vést k rozdílům ve snášenlivosti terapie.

    KD6 U žen, které prodělaly předčasnou nebo předčasnou menopauzu, může dojít ke zhoršení příznaků souvisejících s RS.

    3. Účinnosti a snášenlivosti léků na RS u žen v menopauze a po menopauze

    KD 7 Nadále zůstává otázkou, zda riziko rozvoje relapsu RS může po dosažení věku menopauzy klesat. Eventuální snížení rizika rozvoje relapsu být způsobeno kombinací hormonálních změn a přirozeného stárnutí, kdy pacientky přecházejí do progresivnější fáze onemocnění. K potvrzení příčinné souvislosti je však zapotřebí více údajů

    KD 8 Po menopauze je často pozorována významná kumulace postižení, přičemž pacienti přecházejí do progresivnější fáze onemocnění.

    KD 9 Existuje nedostatek údajů týkajících se přínosu/účinnosti DMT u žen s RS po menopauze; většina klíčových studií pro RS dosud nezahrnovala pacientky starší 55 let.

    4. Vzájemné působení mezi  hormonálními/imunologickými změnami a stárnutím u progresivní RS

    KD 10 U žen s RS po menopauze by měla být kladena pozornost na komplexní přístup k léčbě symptomů. Vedle farmakologické léčby by měly být zváženy behaviorální intervence/intervence životního stylu.

    KD 11 Středně těžký až těžký VMS v menopauzálním věku by měl být u všech žen s RS vyšetřen a zvládnut podle nejnovějších pokynů pro hormonální a nehormonální léčbu.

    KD 11 Středně těžké až těžké vazomotorické příznaky (VMS)  v menopauzálním věku by měly být u všech žen s RS důkladně došetřeny a následně adekvátně léčeny, a to jednak hormonální substituční terapií a/nebo nehormonální terapií. 

    KD 12 Stejný přístup jako pro VMS by měl kbýt uplatněn v přístupu k terapii středně těžkého až těžkého genitourinárního syndromu.

    KD 13 K jasnému hodnocení účinku hormonální léčby na symptomy RS a kvalitu života je ještě potřeba větší míra důkazů, které dokáží jednoznačný efekt této terapie.

    KD 14 Jsou také zapotřebí další studie, než bude možné doporučit hormonální léčbu související s klimakteriem s ohledem na neuroprotektivní přínos u žen s RS.

    5. Účinky hormonální léčby na příznaky RS a léčba pozdního hypogonadismu u mužů s RS

    KD 15 Omezené důkazy naznačují, že muži s RS mají vyšší prevalenci hypogonadismu než muži bez RS.

    KD 16 Příznaky pozdního hypogonadismu by měly být vyšetřeny a léčeny u všech mužů s RS podle nejnovějších pokynů pro pozdní hypogonadismus a hormonální terapii.

    KD 17 Testosteron je primární možností léčby pozdního hypogonadismu u mužů s RS a může být zvažován v případě přítomnosti klinického a biochemického hypogonadismu.

    1.      Intervence v oblasti chování/životního stylu pacientů s RS

    KD 18 Obecně by měly být v rámci integrovaného přístupu multidisciplinárního týmu poskytovány předvídavé pokyny týkající se souhry běžných symptomů a preventivní péče. U žen s RS by anticipační poradenství mělo začít přibližně 5 let před typickým věkem přirozené menopauzy, tj. ~45 let.

     

    Schéma překrývajících se symptomů RS a menopauzy a možnosti jejich terapie

    schema.png

    Závěr

    Roztroušená skleróza a menopauza představují kombinaci, která může být pro ženy výzvou. Hormonální změny menopauzy mohou zhoršit příznaky RS, ale správná léčba, úprava životního stylu a multidisciplinární přístup mohou ženám pomoci zvládat tuto náročnou fázi života.

    Klíčem je pravidelná komunikace s lékařem, který může upravit léčebný plán tak, aby zohlednil potřeby každé ženy.

    Zpracovala MUDr. Iva Šrotová Ph.D.

     

    „Projekt byl realizován za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky."

    logoMS.png