Aktuální informace k dlouhodobému ošetřovnému

DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ

Jestliže došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu z důvodu vážné nenadálé nemoci nebo úrazu, následovala proto hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která trvala alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, a současně ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči usoudil, že zdravotní stav propouštěné osoby do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování celodenní péče alespoň po dobu následujících 30 kalendářních dnů, je možné požádat o dlouhodobé ošetřovné.

Dlouhodobé ošetřovné je dávka, která umožní pečující osobě zůstat doma až 90 dní v případě, že pečuje o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči.

Během dlouhodobého ošetřovného má rodina, popř. jiné blízké osoby, také čas a prostor k vyřízení možných příspěvků a dávek (např. příspěvek na péči), popř. zjistit, bude-li možné zajistit nemocnému domácí péči či bude nutné hledat vhodné pobytové zařízení v případě, že nedojde ke zlepšení zdravotního stavu.

Podmínky nároku na dlouhodobé ošetřovné

1. U ošetřované osoby musí být splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů (počítá se i první a poslední den hospitalizace). Dále podmínka potřeby následné celodenní péče v domácím prostředí alespoň po dobu 30 dnů, které následujících po propuštění z nemocnice. Ošetřované osobě musí být vydáno rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče, a to ošetřujícím lékařem zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči.
2. Podmínkou pro nárok výplaty je účast pečující osoby na nemocenském pojištění, tj. např. trvání zaměstnání, které založilo účast na pojištění v době nástupu na tuto dávku. Přitom platí, že před začátkem čerpání dávky trvala účast na nemocenském pojištění u zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
3. Zvláštní podmínkou pro nárok na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba musí udělit souhlas s poskytováním dlouhodobé péče ošetřující osobě, a to na žádosti o dávku. Ošetřovaná osoba může tento svůj souhlas písemně odvolat a informovat o tom ošetřující osobu, která písemné odvolání souhlasu podepíše a tím potvrdí, že o odvolání byla informována. Písemné odvolání souhlasu ošetřující osoba bezodkladně předá OSSZ, která jí vyplácí dávku.

Oprávněné osoby pro pobírání dlouhodobého ošetřovného

Oprávněnými osobami mohou být příbuzní (např. manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči. Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Jak dlouho lze dlouhodobé ošetřovné čerpat?

Dávka se poskytuje max. 90 kalendářních dnů, podpůrčí doba začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče - ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace). Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.

Nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče (nároku na výplatu dlouhodobého ošetřovného).

V průběhu 90 dnů nároku na dlouhodobé ošetřovné bude možné se střídat v péči např. s jiným členem rodiny bez omezení, avšak vždy pouze po celých dnech. Nebude možné se tedy vystřídat v rámci jednoho dne. Za dobu, po kterou nebude osoba, které je poskytováno dlouhodobé ošetřovné, pečovat o osobu vyžadující dlouhodobou péči (např. v případě hospitalizace ošetřované osoby), jí však dlouhodobé ošetřovné nenáleží.

Výše ošetřovného

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - zpravidla za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla sociální událost (např. potřeba péče). Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou, vydělí se počtem kalendářních dnů (do tohoto počtu se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, to jsou např. dny, kdy náležela některá z dávek nemocenského pojištění) a získaná částka tvoří denní vyměřovací základ. Ten se dále podle zákona o nemocenském pojištění redukuje prostřednictvím tří redukčních hranic, tím se získá tzv. redukovaný denní vyměřovací základ. Výše dlouhodobého ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

Podání žádosti

Nárok na dlouhodobé ošetřovné se bude uplatňovat prostřednictvím několika předepsaných tiskopisů, některé vystavuje pouze ošetřující lékař zdravotnického zařízení lůžkové či ambulantní péče, jiné vyplní žadatel o dávku spolu s osobou, o kterou bude pečovat. Zaměstnanec předá doklady svému zaměstnavateli a ten je spolu s dalšími podklady odešle na OSSZ. OSVČ je předávají přímo „své“ OSSZ, u které jsou registrovány:

Na předepsaném tiskopise bude třeba předložit vyplněnou žádost a k ní připojit tiskopis, který vydal ošetřující lékař lůžkového zařízení o potřebě poskytování dlouhodobé péče, a zároveň připojen písemný souhlas ošetřované osoby, aby o ní pečovala osoba žádající o dlouhodobé ošetřovné. Tato žádost bude zaměstnavatelem odeslána na okresní (Pražskou) správu sociálního zabezpečení.

Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu Žádost odlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně a důvody neudělení prokázat. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce.

V době poskytování dlouhodobého ošetřovného Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď (stejně jako např. v době dočasné pracovní neschopnosti). Jedná se o tzv. ochrannou dobu, tzn. dobu, kdy zaměstnavatel nesmí zaměstnanci dát výpověď.

TIP!

Vzhledem k tomu, že lékař nebude moci rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydat zpětně, doporučuje se požádat o ně při propuštění z hospitalizace vždy, když lékař usoudí, že zdravotní stav ošetřované osoby bude vyžadovat celodenní péči min. dalších 30 kalendářních dnů. Platí to i v případě, kdy má péči v domácím prostředí poskytovat prvotně ošetřující osoba, které se nebude dlouhodobé ošetřovné vyplácet  (např. z důvodu, že není zaměstnána). V budoucnu však může dojít k vystřídání pečujících osob a bez vystaveného rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče by další střídající osoby nemohly na dávku uplatnit nárok.