4. Roskiáda - sportovní hry pacientů s RS

Pacienti s roztroušenou sklerózou pravidelně sportují a soutěží

Ve dnech 17.-19.9.2021 se ve Sportovním centru v Nymburce uskutečnila 4. Roskiáda – sportovní hry pacientů s roztroušenou sklerózou. V roce 2020 nám pandemie znemožnila hry pořádat.  Po roční pauze se do Nymburka sjelo  104 nedočkavých a nadšených  aktivních závodníků – pacientů. Celkem včetně rozhodčích a doprovodu se víkendové akce zúčastnilo 119 lidí.

Samotné Roskiádě předcházela dlouhodobá akce „Vzhůru na Roskiádu“. Naším cílem bylo ujít vzdálenost od všech našich pobočných spolků do Nymburka, tedy 2300 km. Vyrazili jsme 30.5. na Mezinárodní dne RS.  Zapojilo se 15 pobočných spolků. 140 jednotlivců, z toho 68 pacientů. Vítěz ušel 700 km, celkem jsme společně ušli 91 milionů kroků, 50 tisíc km, z toho Roskaři 12 tisíc km. Našeho cíle jsme dosáhli již za týden…

Víkendový program začal již téměř tradičně přednáškou. Se skvělou lektorkou paní docentkou Laurou Janáčkovou, kterou nadšeně přivítal plný sál.  Paní docentka představitelka novou brožuru Roztroušená smutek neznamená, hlavním tématem přednášky ale bylo „Štěstí“.  V dnešní době obzvláště aktuální téma.

V sobotu ráno po slavnostním nástupu se začalo soutěžit.

Ne všechny disciplíny jsou úplně tradiční. Jsou vybrané tak, aby soutěžit mohl úplně každý. Naším cílem není vyhrát, ale zasportovat si. Hlavně chceme pacienty motivovat k pravidelnému pohybu, který je pro pacienty s RS velice důležitý.

Radost z medailí, diplomů s maskotem her tučňákem Ádou a cen od sponzorů byla veliká. Na stupně vítězů chtěl vystoupat úplně každý, i když za vydatné pomoci organizátorů.  Přesvědčili jsme se, jak může vypadat opravdové štěstí. Nevíte? Podívejte se na fotografie z her a přečtěte si vyznání Pavla, vítěze zlaté medaile:

„Na letošní Roskiádu jsem se těšil snad ještě víc než na minulé ročníky. Pandemická pauza nás určitě všechny vyhladověla. Hned po příjezdu jsem možná zaskočil bujným vousem, protože mě nějak nikdo nepoznával.  K tomu možná přispěl i můj přechod na invalidní vozík, přece jen dvouletá progrese je znát. Chuť do sportovního výkonu ale byla obrovská. Pozitivní energie ze všech okolo přímo stříkala a já jsem si říkal: "Ono to přece jen nějak půjde! Sice nevím, jak ustojím hod na koš, nebo kouli, ale je tu ještě moje oblíbená střelba hokejkou, která nečekaně cinkla už při mé první účasti a při poslední Roskiádě byla v dramatickém rozstřelu s Milanem Svobodou dokonce zlatá." Celý den jsem přemýšlel, jaké pořadí disciplín zvolit, abych byl na hokejku co "nejlepší" a vynechal jsem kvůli tomu i mé oblíbené plavání. Únava ale stejně rostla, tak jsem hokejku tak dlouho odkládal, až mi zbyla jako vždy na konec před obědem ...Přemýšlel jsem, jestli dokážu střílet ve stoje, nebo budu muset sedět na vozíku. Nakonec jsem se postavil a za podpory Verunky a „trenéra“ Dana jsem se postavil k první střele a ejhle úplně mimo ... uff to není dobrý, co s tím budu dělat, ale už slyším Danův klidný hlas a poslouchám jeho rady. Další rána přesně pod židli, zase a zase, ale nohy vadnou a já hloupě stále stojím, tak se rány horší. Přichází taktický pokyn ke krátkému odpočinku mezi střelami na vozíku. A hle zase trojky pod židlí a konec. Vůbec jsem se neptal, jak na tom jsem a mizím na plavání. Chci alespoň fandit. Už je hotovo, tak uvidíme.

Po plavání se vracíme do tělocvičny a potkávám rozhodčího od kroužků: "Nevíš, kde je Tomáš? Je v rozstřelu o zlato!" Vracím se tedy do šatny u bazénu a zvěstuji tuto novinu Tomášovi. Od soupeře vím, že se bohužel netrefil ani jednou, tak  Tomášovi stačí bod a je zlatý. Co se mu asi honí hlavou, když stojí na čáře a hází? Bohužel také všechno vedle. Rozhodnuto tedy není a pokračuje se dál. Bohužel se zase nedaří, pak ale konečně bod a je tu poslední Tomášův hod. Kroužek padá přesně, ale nepochopitelně se odráží od země a končí mimo. Škoda. Teď soupeř co on na to?

Jeden, druhý třetí ... všechno mimo ... napětí vrcholí je tu poslední hod, jak to dopadne? Bude to zase nerozhodně? Vyhraje Tomáš? Kroužek letí a neomylně trefuje střed. Dva body. Je rozhodnuto. Uff to byly nervy. Co teď jdu se  zeptat jak vlastně dopadla moje hokejka.

Miriam říká:"jsi v rozstřelu. O co? O zlato!" Co že? Obhajoba? Tak to nevím. Dane, kde jsi? Na rozstřelu v hodu na koš .... Naštěstí už rozhodli.

Vůbec netuším jak. A je tu moje chvíle. Stokrát si opakuju, co musím udělat. Míček letí ... noha židle... 2 body uff to není dobrý. Miriam říká: "když trefíš teď trojku, tak jsi vyhrál." Snad nikdy jsem se nesoustředil víc než teď. Míček letí pomalu, ale trefuje přesně mezi nohy.¨

Emoce... vítězný pokřik, úžasný pocit. To se nedá popsat. Moc se těším na vyhlášení. Jak ale vylezu nahoru?

Je tu večerní vyhlašování. Konečně přišla na řadu moje milovaná disciplína. Slyším svoje jméno a přijíždím ke stupňům vítězů.

Zaparkuj před jedničkou. Slyším radu z okolí. To ani náhodou! Pohled ze shora se nikdy neomrzí! Vystupuji z vozíku a začínám lézt nahoru. Najednou je kolem mě les rukou a pomáhají. Asi zdržuji, ale je mi to jedno. Najednou stojím až nahoře a ten pocit se nedá popsat. Vyhrál jsem znovu. No a za chvilku mi visí medaile na krku. Není to sen? Po chvíli se přidržují Mirka a Rosti a vím,  že je to pravda.

MOC VÁM DĚKUJI, tohle NIKDY nezapomenu. Tak zase za rok. Už se těším!“

V neděli proběhlo přezkoušení nově vyškolených cvičitelů, všichni uspěli a máte tak nových 14 cvičitelů za našich vlastních řad.

 Když vidíme, že se akce líbí, není nám líto času a práce, kterou my, i naši rodinní příslušníci, přátelé a známí věnují organizaci a přípravě her. Jsme hrdi na to, že naše práce má smysl a pacientům pomáhá.

Záštitu nad Roskiádou převzali:

Poslankyně Evropského parlamentu Kateřina Konečná

Poslanec Parlamentu ČR Pavel Bělobrádek

Děkujeme všem, kdo naši akci finančně či materiálně podpořili. Bez jejich pomoci by se konat nemohla.

Za výkonnou radu Unie ROSKA - česká MS společnost, z. s.

Fotografie z akce naleznete facebooku a webových stránkách Unie ROSKA www.roska.eu.

Kontakt: roska@roska.eu