Hlavní informace

Budu vám vyprávět, co se mi přihodilo letos v lázních

Jsem invalidní důchodce, který má roztroušenou sklerózu, je mi 35 let a jsem rozvedený. Jezdím do lázní každý druhý rok a naposledy jsem byl předloni. Letos se navršil čas, abych opět vyrazil a zlepšil si svůj zdravotní stav. Protože kam se člověk podívá, vidí jen samou krizi a naše vláda škrtá, kde může, řekl jsem si, že letos nejspíš pojedu naposledy, a z toho důvodu jsem se rozhodl, že se musím v těchto lázních „vyléčit“.

Termín jsem si vybral na červenec, a to hned ze tří důvodů: Za prvé – v tomto termínu se předpokládá, že bude teplo až vedro k zalknutí a já jsem osoba teplomilná. Za druhé – předloni se lázně až na nějaké výjimky vcelku povedly. A konečně za třetí – stal jsem se předsedou Rosky, a proto se doba prázdnin nabízí sama, v tomto čase se toho zas až tak moc neděje.

Do lázní jsem se opravdu těšil a nebylo to proto, abych poznal novou lázeňskou známost. Můj důvod k těšení byl mnohem prostší. Letošní jaro mi bohužel ukázalo tu horší tvář a já v jistých okamžicích byl schopný jen mlčet a dělat to, co se po mně žádá. Prostě se projevila má nemoc a já se cítil docela unavený, i když si nemyslím, že to na mně bylo znát. Lázně jsem chtěl tedy využít k odpočinku a aniž bych to sáhodlouze plánoval, mé plány se vyplnily skoro do puntíku.

Asi začátkem června nebo koncem května jsem začal cítit levou část zubů. To byl důvod se objednat ke své zubní lékařce. Byl jsem objednán den před odjezdem. V domnění, že mi vše vychází a v lázních budu bez komplikací, jsem se dál těšil a říkal jsem si, jaké já mám štěstí. V klidu jsem si zabalil vše, o čem jsem si myslel, že bude v lázních potřeba, a těšil se, až půjdu ke své zubní lékařce, ona mi vytrhne zub a vše se tím spraví. Jaké bylo mé rozčarování, když mi na kontrole řekla, že mi zub nevytrhne, protože na to nemá sílu a kdo ví, co ještě. Jen mi zub dokonale zaplombovala a poradila mi, abych vydržel do konce lázní, kdy mě pošle na vytrhnutí do nemocnice, a nebo, že se mám zeptat tam. Dohodl jsem se s lékařkou, že pokud se mi v lázních povede zubu se zbavit, budu ji o tom informovat.

Druhý den jsem tedy vyrazil vlakem ze západního nádraží ve 4.47 směr Ostrava-Svinov do lázní Klimkovice a hlavou se mi honily jen dvě myšlenky – jaké asi tyto lázně budou a zda vydrží zub, který mi zubařka včera odmítla vytrhnout. Cesta probíhala bez komplikací a já ve vlaku odpočíval, abych dohnal brzké vstávání. Cesta byla přímá, přestupoval jsem jen v Kolíně. Těšil jsem se tak moc, že když jsme přejeli město Hranice na Moravě a já v dálce uviděl první větší kopce, tak jsem se zeptal spolucestující, jestli to už náhodou nejsou Beskydy. Po mé otázce se na mě zaraženě podívala a odpověděla, že Beskydy jsou až za Ostravou. Tomu, co vidím, se prý říká brána Moravy a dál si hleděla své malé dcerky. Po tomto mém faux pas jsem se už na nic nikoho neptal a o to víc odpočíval, abych byl při příjezdu svěží a odpočatý, až se budu hlásit v přijímací kanceláři v lázních.

Do lázní jsem dorazil tak, jak mi doporučovaly informace, tedy před polednem. Ubytovali mě v šestém patře. Byl jsem rád, protože v tomto patře jsou pěkné pokoje. Když jsem absolvoval všechny přijímací procedury, tak jsem šel na oběd a po něm mi zbývalo už jen navštívit lékaře, kterého mi přidělili. Čekal jsem, až mě sestra zavolá k přijímací vizitě, a tehdy mi můj spolubydlící poradil, ať na nic nečekám a dojdu se osobně připomenout. Když jsem dorazil k sestře, tak mi řekla, že lékař má moc práce a že mě přijme až druhý den ráno. Zbytek času do večeře jsem tedy vyplnil tím, že jsem si vybalil a seznámil se se svým spolubydlícím. Ten se jmenoval František, bydlí ve Frýdku-Místku a je věřící jehovista. Když jsem se dozvěděl, že v neděli odjíždí, tak jsem byl zprvu zklamaný, protože jsem si říkal, že tak mladého spolubydlícího už těžko dostanu.

Druhý den ráno před snídaní jsem konečně zašel na vstupní vizitu k lékaři. Po vzájemném představení a dohodnutí procedur, které budu absolvovat, jsem si postěžoval na svůj nevytrhnutý zub. Lékař mi doporučil, abych zašel do sesterny do třetího patra a tam vše konzultoval se sestrami, které se starají o pacienty v lázních a jsou kdykoli k dispozici. Když jsem sestrám řekl to, co doktorovi, poradily mi, abych po snídani zajel autobusem do Klimkovic k zubnímu lékaři. Potom jsem v klidu šel na snídani a těšil se na cestu do Klimkovic.

Po snídani jsem svým spolustolovníkům řekl, že si jedu nechat vytrhnout zub a brzy budu zpátky, že to nic těžkého nebude a ať mě čekají na oběd. Poté jsem se vydal na cestu a když jsem dorazil ke zmiňovanému klimkovickému zubaři, ptal se, jakou nemocí trpím. Dokonce volal mé zubařce, aby se dozvěděl podrobnosti o mém zubu. Potom se na zub podíval (už potřetí) a oznámil mi, že mě pošle do Fakultní nemocnice do Ostravy. Prý má obavu, aby něco nezanedbal, a i kdyby se mu lékaři z fakulty smáli, nechce nic riskovat. Zaplatil jsem 90 Kč a s instrukcemi, jak se dostat do nemocnice, jsem vyrazil dál.

Nemocnici jsem našel díky radě od doktora snadno. Horší bylo zjištění, že je čekárna úplně nadupaná k prasknutí. Ihned jsem začal jednat – na první papír, co jsem uviděl, jsem napsal své jméno v domnění, že bych mohl jít předčasně, jelikož jsem pacient z jiného města a navíc z lázní. Jak velká mýlka to byla, to jsem se měl dozvědět už brzy. Dobu čekání jsem strávil tím, že jsem hledal rentgen na vyfocení inkriminovaného zubu. Nakonec jsem se vrátil zpátky do čekárny a čekal, až mě lékař zavolá k sobě do ordinace. Když jsem seděl v čekárně, byl jsme celý zpocený z čekání a z vědomí, že už nestíhám oběd v lázních. Nakonec jsem se přece jen dočkal. Jaká to byla sláva, když jsem uslyšel své jméno. Už jsem si myslel, že na mě dočista zapomněli. V ordinaci na mne čekala mladá zubařka, která se hned po prostudování rentgenového snímku na bolavý zub vrhla. Před tím, než se pustila do mé levé osmičky, mi řekla, že si mám doma nechat vytrhnout pravou dolní osmičku. Protože jsem si myslel, že to nic nebude, zeptal jsem se, jestli by mi ji nevytrhla také. Upozornila mě, že netrhá dva zuby současně. V té chvíli mi to bylo líto, ale to jsem ještě netušil, co mě čeká.

Začala tím, že mi do dásně aplikovala dvě nebo tři injekce. Podle toho, jak mi pusa zkameněla, bych mohl přísahat, že injekcí muselo být víc. Po zjištění, že mám zub důkladně oplombován a že se ani nehne, mi musela rozříznout dáseň, aby se k zubu mohla dostat. Chvíli cosi zkoušela a nakonec vzala do ruky zubařský majzlík a kladívko a snažila se zub dostat ven. V té době po ní cosi chtěli a ona odpověděla, že nebude nic řešit, protože má ruce od krve. Po několika minutách sekání do majzlíku a stěžování si, že potřebuje vrtačku, se najednou kdesi vrtačka objevila. Ani jsem nezaregistroval, jakým zázrakem ji dostala lékařka do rukou. V té době jsem už byl jen rád, že sedím. Nakonec vše dopadlo tak, že si vzala vrtačku a zbytek zubu vyvrtala. Nakonec mi vyndala zbylé dva kořeny, zašila dáseň čtyřmi stehy a já si šel po zákroku umýt pusu od krve. Na léky, které jsem si měl vyzvednout v lékárně, jsem vůbec nemyslel a spěchal do lázní. Jen jsem si říkal, co mi asi řeknou. V té době jsem ještě netušil, že hledání odloupnutého zubu v mé puse doktorčinými prsty budou veškeré sexuální zážitky z lázní.

Do lázní jsem dorazil před šestou večerní, jen taktak jsem ještě dostal polévku k večeři, kterou jsem ani celou nesnědl. Po zákroku jsem měl jíst kašovitou stravu. Po večeři jsem se šel přihlásit do sesterny, kde mě už notnou dobu sháněli. Ukázal jsem sestrám zprávu od zubařky a ony se zajímaly, kde mám prášky, které mám užívat. Když zjistily, že jsem si žádné nepřivezl, tak mi daly ze své skříně pod podmínkou, že si pro ně později dojedu. Zjistil jsem, že mi doktorka napsala antibiotika, aby se mi dáseň lépe zhojila.

Druhý den, byla to sobota, jsem zajel do Fakultní nemocnice pro prášky, které jsem si měl vyzvednout už předešlý den po zákroku. Navíc jsem dostal prášek do vody proti bolesti. Po tomto zákroku a lécích, které jsem začal užívat, aby mě nebolel chrup a vše se vrátilo do starých kolejí, se mi pobyt v lázních poněkud změnil. Začal jsem kousat napravo, pravidelně chodil do sesterny pro led (to abych si ochladil vytržený zub) a začal jsem pravidelně kloktat šalvěj, kterou mi doporučili v Ostravě. Prvních pár dnů jsem zvládal předepsané procedury s obtížemi. V jodobromové koupeli jsem div neusnul, cvičení v bazénu jsem řešil tak, že sotva jsem docvičil, okamžitě jsem pospíchal do sprchy a do šatny a nejtěžší v té době bylo chodit do posilovny. Tady jsem byl párkrát jen 5 minut veslovat a potom jsem řekl, že už nemůžu, ať mi podepíše docházku a šel jsem si lehnout na pokoj. Později, když už dáseň tolik nebyla cítit, mně cvičitel ukázal, jak správně posilovat s činkami. V neděli odjel domů František a já byl zvědavý, kdo přijede v pondělí. K mému milému překvapení přišel do pokoje Vladislav. Je to příjemný mladík, který si přijel léčit dětskou obrnu. S ním jsem byl až do konce pobytu. Byl to dobrý společník, poradil mi s textem, když jsem psal pohlednice domů, s tím jaké si mám koupit šortky a měl úžasnou, pro mne nepochopitelnou vlastnost, usínal při zapnuté televizi. Dokonce měl přání se naučit hrát šachy, ale hráli jsme jen jednou. Do lázní přijel jeho známý, tak nebyl čas. Hlavně jsme potom sledovali průběh cyklistického závodu Tour de France.

V době léčení dásně jsem si jednou vzal prášek proti bolesti už ráno. Dostal jsem se do takového klidu, že mě ani nerozhodilo, když jsem si máchal rukávy trička ve vířivce na horní končetiny. Další ráno jsem usoudil, že bude lepší používat prášek jen na spaní. Při vstupní prohlídce jsem řekl lékaři, že mám zájem navštívit psychologa. Psycholog přišel na řadu až druhý týden. Při první návštěvě jsme se seznámili a na konci hodiny mi řekl, že si příště půjdu lehnout do „pyramidy“, ve které se nacházejí léčivé síly, které by mi mohly pomoct. Na další návštěvu jsem přišel pln očekávání, co se bude dít. Šli jsme do místnosti o patro výš, kde se nacházela ona pyramida. Pustil mi asi hodinovou relaxaci, při které jsem se měl uvolnit. Při každé relaxaci, kterou jsem kdy prodělal, jsem usnul. To samé se mi stalo i tehdy. Po probuzení mi nebylo dvakrát nejlíp. Srovnal jsem se až obědem.

S Vláďou jsme byli párkrát na tamní specialitě, tvarůžkách v pivu nebo na topince. Když už jsem dobral antibiotika, tak jsem zjistil, že k tvarůžkům je vynikající černé pivo. Bohužel jsem tuto kombinaci chutnal jen dvakrát.

Před posledním týdnem lázní, kdy jsem šel na poslední vizitu, mi lékař pobyt prodloužil o týden, a protože jsem se už cítil unavený a před tím jsem upadl na chodbě, tak jsme se dohodli, že poslední týden nebudu mít bazén ani posilovnu. Místo toho jsem prodělal několik masáží nohou a poslední týden jsem opravdu odpočíval.

Největší letošní průtrž mračen jsem zažil těsně před odjezdem z lázní. Pršelo už od rána, ale pořádně začalo, až když jsem čekal na vlak v Ostravě-Svinově. Tak vydatnou bouřku s kroupami jsem už dlouho nezažil. Až asi deset dní po lázních jsem začal normálně kousat a využíval jsem zuby, jako kdyby byly zdravé. Po letošním léčení mě začaly bolet nohy a do lázní pojedu nejspíš, až si je dám opět dohromady.

Václav

 Jak poznat ataku?



Další informace

Sekce ke stažení

Časopis Roska

Casopis Roska c 3 2018

Komiks nejen pro děti

DSC 4148

Nová kniha pro osoby s RS

Nova kniha

Časopis Paprsek 2018

Paprsek

Aktivní Život s RS

aktivni zivot

Časopis NRZP "Mosty"

Mosty

Vydavatelství

Časopis v současnosti bude vydávat Unie Roska v ČR jen v elektronické podobě, proto  již nelze objednat předplatné.

Kromě Časopisu Roska nabízíí Unie Roska mnoho dalších aktuálních publikknihy.jpgací nejen ze své vydavatelské činnosti.

 





Objednat...

Naši partneři

    • aktiv-pisek
    • arigo
    • bariery
    • baxter
    • bayer
    • best
    • biogen-idec
    • car-club
    • ceros
    • cofi
    • dma
    • domov-svateho-josefa
    • easysoftware
    • ereska-aktivne
    • gsk
    • healthcare-institute
    • impuls
    • ketodiet
    • knowhow-club
    • medimat-inko
    • merck
    • meyra2
    • ministerstvo-zdravotnictvi
    • mpsv
    • nadace-sirius2
    • neziskovky-cz
    • nfoz
    • novartis
    • nros
    • nrzp
    • obchodni-komora-svycarsko-cesko3
    • praha
    • preciosa
    • prvni-krok2
    • regiojet
    • repo-reck
    • sanofi
    • selvo
    • teva
    • urad-prace
    • vzp