Hlavní informace

S pojmem v nadpisu jste se již nepochybně několikrát setkali a zajisté jej ještě mnohokrát uslyšíte.

Co ale skutečně označuje? Koho se komplikace skrývající se pod tímto pojmem týkají nejčastěji a jak postupovat, pokud jsme my sami ohroženi? V následujícím článku byste mohli několik odpovědí na tyto otázky nalézt.

syndrom-vyhoreni

Pokud se častěji pohybujete mezi lidmi, tyhle fráze jste již určitě museli zaslechnout: "Já už jsem totálně vyhořelý!", nebo: "Po něm už raději nic nechtějte, ten už dávno vyhořel." Nemusíme být zběhlí psychologové či lékaři, abychom odhalili, že mluvčí referuje o nějakém poměrně nepříjemném stavu. Pravděpodobně o ztrátě sil, nálady, potěšení z nějaké činnosti... Aniž bychom ubírali popsaným problémům na vážnosti, v následujících řádcích bychom si měli udělat jasno v tom, že skutečný syndrom vyhoření je přeci jen něco trochu jiného, komplexnějšího.

Pokud totiž skutečně mluvíme o syndromu vyhoření či burnout syndromu (anglický název), zabýváme se vědecky vymezeným pojmem. Jeho autorem je americký lékař a psychoanalytik německého původu Herbert Freudenberger. Roku 1974 závěry svého bádání popsal takto: Vyhoření je stav vyplenění všech energetických zdrojů původně velmi intenzivně pracujícího člověka. Je konečným stádiem procesu, při němž lidé, kteří se emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení a svou motivaci.

Co si přesně pod touto definicí představit? V každé naší činnosti, která si od nás nárokuje emoční investici, by se nám mělo dostávat rovnováhy v podobě zisků či úspěchů. Rozumějte - pokud se snažíme o něco, co je pro nás důležité, co děláme rádi či co nám dodává sebedůvěru a uspokojení, je velmi důležité, aby se nám "něco" kladného vracelo. Abychom dosáhli úspěchu, odměny, uznání, zdárného dokončení úkolu. Pokud se nám těchto pozitivních podnětů nedostává, a to dlouhodobě, pak můžeme hovořit o skutečném ohrožení syndromem vyhoření.

Toto ohrožení navíc neplatí pro všechny stejně, je velmi dobře známo, ve kterých odvětvích bychom se měli mít na pozoru nejvíce. Jde především o pomáhající profese, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, sociální pracovníci, psychoterapeuti, záchranáři, učitelé, vychovatelé apod. V této samé kategorii se nachází ale i neplacení pečovatelé - typicky příbuzní starající se o těžce nemocné v rodinách. Tedy tací, kteří si tuto činnost možná ani sami dobrovolně nevybrali, přesto věnují velké úsilí do činnosti s mnohdy s nejasnými či až beznadějnými výsledky. Odlišnou kapitolou, na kterou bychom ale také neměli zapomenout, jsou pak zaměstnanci v silně soutěživém prostředí, jako například manažeři. Workoholismus, zaměření na výkon a potvrzení vlastní hodnoty v závislosti na odvedení příslušné kvality/kvantity práce jsou taktéž rizikové faktory pro vznik syndromu vyhoření. Nejčastěji se tedy tyto komplikace pojí s činnostmi, ve kterých se člověk musí potýkat se stresem, nutností rozhodování či zvýšenou odpovědností. Výjimkou nejsou ani pocity, že v souvislosti se stanoveným úkolem dokážeme méně, než bychom chtěli, že jsme téměř bezmocní.

Pokud jsme vystavováni těmto podmínkám dlouho bez pociťovaného úspěchu či alespoň posunu, dochází k vyčerpání našich fyzických i psychických rezerv, ke změnám v myšlení i chování. Můžeme si všimnout zhoršeného soustředění, slabší paměti nebo zvýšené únavy. Jsme citově unavení, prožíváme depresivní nálady, začínáme být otrávení z kontaktu s lidmi. Máme pocit, že nám nic nejde, ztrácíme uspokojení z práce i motivaci něco dělat. Nezřídka se objevuje i porušený spánek, zvýšený krevní tlak, trávicí i sexuální obtíže.

Tento stav samozřejmě nenastává okamžitě. Nejdříve máme spoustu energie, začínáme každou, i náročnou činnost nadšením, touhou pomáhat ostatním, dobrovolně pracujeme nad rámec povinností. Často pak ale po jisté době přichází uvědomění tvrdé reality a my můžeme zjistit, že se nikam dál neposouváme. Naše ideály nejdou naplnit, požadavky jsou stále nesmírně vysoké a fyzické i psychické síly ubývají. Další fází se již dostáváme do nebezpečné spirály. Přichází totiž frustrace, zklamání. Jako obranu vlastní psychiky často volíme jakousi "dehumanizaci" jiných lidí - jsme cyničtí, bezcitní, abychom mohli zlehčit problémy jiných, protože my na ně již sami nemáme sílu. Setkání s osobou v této fázi bývá nepříjemné, tito lidé mívají znatelné problémy v sociálním kontaktu, a to i v partnerských či rodinných vztazích. Přes lhostejnost a negativismus se poté dostáváme ke skutečnému vyhoření. Vše dosud uvedené nabývá obřích rozměrů. Postižená osoba prožívá pocity nesmyslnosti jakékoliv činnosti, beznaděje, ztráty vůle a respektu nejen k ostatním, ale i sám k sobě.

Pokud už se člověk opravdu dostane do úplného vyhoření, zpravidla se neobejde bez odborné pomoci. Můžeme se pokusit například o změnu zaměstnání či oboru, nicméně účinnější a cílenější léčbou jsou různé psychoterapeutické přístupy pod vedením zkušeného profesionála či správně nastavená psychofarmakologická léčba. Úplně nejlepší ale je, pokud se podaří syndromu vyhoření předejít. Kromě selského rozumu, který nám velí "všeho s mírou", pamatujme ještě na několik dalších věcí. Je dobré znát hranice svých možností, vyhýbat se dlouhodobému přetěžování a pracovat s rezervou. Pomáhá dobré rodinné zázemí a přátelské vztahy, pravidelný a dostatečný odpočinek. Někdy je třeba snížit příliš vysoké nároky, a to především na sebe sama, umět říkat "ne" a nepropadat spasitelskému komplexu.

Autor všem čtenářům přeje, ať se jim úspěšně daří vyhýbat všem příznakům vyhoření, od těch úplně drobných a běžných až po skutečný syndrom vyhoření.

Autor: Mgr. Ondřej Škoda, psycholog Centra pro léčbu demyelinizačních onemocnění nemocnice Jihlava

Další informace

Sekce ke stažení

Časopis Roska

Casopis Roska c 1 2018

Příměstský tábor

Primestsky tabor

16. Ročník vystavy „ CESTA ZA DUHOU“

Cesta za duhou

2. Roskiáda

2 roskiada

Přednaška " Práva pacientů v rámci EU

pozvanka p Tesinove na prednasku

Jsme na jedné lodi

Jsme na jedne lodi

Chůze kolem světa

krokomery

Jazz Festival 2018

Jazz destival

Komiks nejen pro děti

DSC 4148

Nová kniha pro osoby s RS

Nova kniha

Vzdělávací semináře

Vzdelavaci seminare

Výzkum kongitivních funkcí

Vyzkum kongitivnich funkci

Časopis Paprsek 2018

Paprsek

Aktivní Život s RS

aktivni zivot

Časopis NRZP "Mosty"

Mosty

Vydavatelství

Časopis v současnosti bude vydávat Unie Roska v ČR jen v elektronické podobě, proto  již nelze objednat předplatné.

Kromě Časopisu Roska nabízíí Unie Roska mnoho dalších aktuálních publikknihy.jpgací nejen ze své vydavatelské činnosti.

 





Objednat...

Naši partneři

    • aktiv-pisek
    • arigo
    • bariery
    • baxter
    • bayer
    • best
    • biogen-idec
    • car-club
    • ceros
    • cofi
    • dma
    • domov-svateho-josefa
    • easysoftware
    • ereska-aktivne
    • gsk
    • healthcare-institute
    • impuls
    • ketodiet
    • knowhow-club
    • medimat-inko
    • merck
    • meyra2
    • ministerstvo-zdravotnictvi
    • mpsv
    • nadace-sirius2
    • neziskovky-cz
    • nfoz
    • novartis
    • nros
    • nrzp
    • obchodni-komora-svycarsko-cesko3
    • praha
    • prvni-krok2
    • regiojet
    • repo-reck
    • sanofi
    • selvo
    • teva
    • urad-prace
    • vzp