Hlavní informace
Nejdůležitější pracovněprávní předpisy, a to zákon o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) a zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) se mění od 1. ledna 2008 zákonem č. 261/2007 Sb. Změny jsou součástí reformy veřejných financí a jejich účelem je vytvořit vhodné legislativní podmínky pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání, kteří se o práci skutečně ucházejí a chtějí pracovat.
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví základní sazby výše podpory v nezaměstnanosti. Uchazeči, který v posledních třech letech vykonával v délce alespoň dvanácti měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), přísluší v prvních třech měsících tzv. podpůrčí doby podpora ve výši 50 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání a v dalších měsících až do celkové podpůrčí doby dvanácti měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání ve výši 45 procent tohoto výdělku. Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší 60 procent průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace.

Od 1. 1. 2007 je horní hranice podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

ZMĚNY OD 1. 8. 2007

Dosavadní právní úprava zaručovala poskytování podpory v nezaměstnanosti i uchazečům o práci, kteří skončili předchozí zaměstnání z vlastní viny, např. porušením pracovních povinností. Proto novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. ledna 2008 stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, s nímž byl v době posledních šesti měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (dále jen 'hrubé porušení pracovní povinnosti').

Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel vůči zaměstnanci sice nezvolil okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, ačkoliv mohl, ale dal zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu dle § 52 písm. g) zákoníku práce nebo s ním z tohoto důvodu okamžitě zrušil pracovní poměr [§ 55 odst. 1 písm. b)].

Novela zákona o zaměstnanosti současně uchazeči o zaměstnání přiznává právo, aby mu úřad práce dodatečně přiznal podporu v nezaměstnanosti v případě, kdy skončení pracovněprávního vztahu bylo příslušným orgánem (soudem) uznáno za neplatné a uchazeč splňuje podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že i pracovní zapojení podle dohody o pracovní činnosti zakládá účast na důchodovém pojištění a na odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nevznikl by nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeči, který pracoval jen podle dohody o pracovní činnosti (neměl pracovní smlouvu) a skončil tuto dohodu pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností.

ZVLÁŠŤ HRUBÉ PORUŠENÍ PRACOVNÍ POVINNOSTI

Porušení pracovní povinnosti musí být zaviněné. Je to tehdy, jestliže zaměstnanec nesplnil své povinnosti (opomenul je splnit), s nimiž byl seznámen nebo jejichž znalost se předpokládá a jedná se o povinnosti z daného pracovního poměru.

Zvlášť hrubým porušením může být nejen zaviněné porušení povinnosti při výkonu práce, která patří k úkolům zaměstnance (práce, kterou se zavázal vykonávat podle pracovní smlouvy nebo která mu byla uložena), ale i zaviněné porušení povinnosti při výkonu jiné činnosti pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy. Zejména se jedná o zaviněné porušení povinnosti, které spočívá v tom, že koná pro zaměstnavatele jinou práci v rozporu s právními předpisy, pracovním řádem a jinými vnitřními předpisy zaměstnavatele nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance (např. vykonává konkurenční výdělečnou činnost shodující se s předmětem činnosti svého zaměstnavatele).

Při soudním řízení může soud v rámci zkoumání intenzity porušení povinnosti přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu porušení jeho konkrétních povinností, k důsledkům porušení pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu apod. Soud není vázán tím, jak zaměstnavatel ve svém pracovním řádu (nebo jiném interním předpisu) hodnotí určité jednání zaměstnance.

V praxi jsou pochybnosti, zda např. ústní příkaz nebo pokyn vedoucího zaměstnance může být při jeho nesplnění zaměstnancem považován za zvláště hrubé porušení pracovní povinnosti vyplývající z právních předpisů. Vzhledem k tomu, že zákoník práce v § 301 až § 304 uvádí povinnosti zaměstnanců, jedná se v případě jejich nesplnění o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů. Zaměstnanci jsou povinni využívat pracovní dobu, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (byť by byly vydány ústně), řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem apod. Vedoucí zaměstnanci mají své povinnosti rozšířené. Musejí například co nejlépe organizovat práci, hodnotit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců, zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

V praxi nemůže nastat situace, že povinnost, kterou zaměstnanec poruší, by nebyla stanovena v konkrétním právním předpisu, vztahujícím se k výkonu práce zaměstnance. Veškerá porušení povinností mohou být postihována např. skončením pracovního poměru výpovědí nebo jeho okamžitým zrušením. Zaměstnavatel však musí řešit porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vždy případ od případu a přihlédnout k individuálním zvláštnostem. Nelze proto obecně říci, že určité porušení těchto povinností je porušením zvláště hrubým způsobem, který zaměstnavatele opravňuje k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru. Je nutno posuzovat řadu okolností jako je osoba zaměstnance, důsledky porušení povinnosti (např. vznik škody), míra, intenzita a způsob porušení povinnosti apod.

Za určitých okolností může být za důvod zvláště hrubého porušení pracovní povinnosti, a tedy i za důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru považováno porušení obchodního tajemství zaměstnancem. Míru intenzity v tomto případě nesnižuje okolnost, že informace, které bylo možno zjistit z příslušných podkladů, jsou obecného charakteru a nejsou vázány na konkrétní osoby.

POTVRZENÍ O ZAMĚSTNÁNÍ

Nová úprava v zákoně o zaměstnanosti má odraz v § 313 zákoníku práce, který rozšiřuje povinnosti zaměstnavatelů při vyhotovování potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu).

Zákoník práce v § 313 stanoví, že zaměstnavatel musí vydávat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti potvrzení o zaměstnání (zápočtový list).

Povinností zaměstnavatele je vydat potvrzení o zaměstnání ihned po skončení pracovního poměru (případně po uplynutí výpovědní doby). Pokud tak zaměstnavatel neučiní, porušuje právní předpis. Zaměstnanec by pak mohl uplatňovat případný nárok na náhradu škody, která mu tímto jednáním zaměstnavatele vznikla. Jedná se o situace, kdy zaměstnavatel, u něhož se zaměstnanec uchází o zaměstnání, s ním pracovněprávní vztah neuzavře z důvodu objektivní nemožnosti zaměstnance předložit potvrzení o zaměstnání.

V potvrzení musí zaměstnavatel kromě údajů o zaměstnání, druhu konaných prací a dosažené kvalifikace uvést např. dobu zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 a zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky. Údaje o výši průměrného výdělku a další údaje rozhodné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti zaměstnavatel uvede v odděleném potvrzení.

Podle § 313 odst. 1 zákoníku práce musí zaměstnavatel s účinností od 1. ledna 2008 uvádět do potvrzení o zaměstnání i údaj, zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvláště hrubým způsobem. Potvrzení je zaměstnanec povinen předložit úřadu práce, bude-li se ucházet o podporu v nezaměstnanosti. Z tohoto potvrzení pak úřad práce zjistí důvod skončení pracovního poměru a případně mu nepřizná podporu v nezaměstnanosti.

POZOR NA DLOUHODOBOU NEZAMĚSTNANOST

Změny od 1. ledna 2008 výrazně prohlubují rozdíly mezi životní úrovní nezaměstnaných a těch, kteří pracují, i když za nízký plat.

Po roce nezaměstnanosti bude vyplácena pouze dávka ve výši existenčního minima, tedy 2020 Kč. Pokud člověk odmítne rekvalifikaci či veřejně prospěšné práce, obdrží místo financí pouze poukázky na nejzákladnější životní potřeby. Peníze na bydlení budou poukazovány přímo do rukou vlastníka bytu. Toto pravidlo nebude platit, je-li nezaměstnanému více než 55 let nebo pečuje-li o děti do 12 let.

PODPORA ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDFAVOTNĚ POSTIŽENÝCH

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 procent osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé ve snaze obdržet příspěvek od úřadu práce obcházeli zákon o zaměstnanosti a zřizovali např. 'rodinné' podniky s převažujícím počtem zdravotně postižených 'zaměstnanců', došlo ke zpřísnění dosavadní úpravy. Dosud (do 31. 12. 2007) tato částka činila 0,66 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením a 0,33 násobek měsíční mzdy za každou jinou osobu se zdravotním postižením.

Od 1. ledna 2008 bude příspěvek náležet zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však:

- 9000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením,

- 6500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením.

Příspěvek bude poskytovat úřad práce čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce (spolu s jejími součástmi) doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

Součástí žádosti o příspěvek je např.:

- doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením,

- jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

- potvrzení o tom, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a penále na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení s jejich splácením.

Vzhledem k tomu, že průměrná mzda v národním hospodářství je pro účely zaměstnanosti pro rok 2007 v částce 20 200 Kč, není příspěvek zaměstnavatelům po nové úpravě radikálně nižší. Snižuje se u osob s těžším zdravotním postiženímna 9500 Kč (v závislosti na růstu průměrné mzdy dosud 13 330 Kč) a u osob zdravotně postižených bude místo dosavadních 6660 Kč v částce 6500 Kč.

ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH NÁROKŮ

Od 1. ledna 2008 dochází rovněž ke změnám v sociálních nárocích.

V rámci reformy veřejných financí se upravují podmínky pro poskytování rodičovského příspěvku, dávek v nemoci, přídavků na děti a některých dalších sociálních práv.

PŘÍJEMCI DÁVEK MUSEJÍ HLÁSIT ZMĚNY

Oprávněné osoby (případně příjemci dávek) jsou povinny úřadu práce, který dávku vyplácí, ohlásit všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit trvání nároku na dávku nebo její výši. Půjde zejména o změny v okruhu společně posuzovaných osob, o to, zda je dítě nezaopatřené, o změny zdravotního stavu. U rodičovského příspěvku se jedná zejména o oznámení skutečnosti, že dítě začalo např. navštěvovat předškolní zařízení, že byl rodič hospitalizován apod.

Lhůta osmi dnů, která se dává oprávněné osobě nebo příjemci dávky pro podání hlášení, je v sociální oblasti obvyklá. Ve stejné lhůtě je povinna oprávněná osoba vyhovět výzvě úřadu práce a osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši.

Nesplnění ohlašovací povinnosti, případně dalších povinností, může mít za následek, že oprávněná osoba je povinna vrátit vyplacené částky (dávky), které nenáležely nebo náležely v jiné výši. Oprávněná osoba je rovněž povinna podrobit se na výzvu úřadu práce vyšetření zdravotního stavu, je-li dávka podmíněna touto skutečností. Jestliže by odmítla, výplata dávky může být zastavena.

Zaměstnavatelé, státní orgány a další právnické osoby jsou povinny bezplatně sdělovat údaje rozhodné pro nárok na dávku (např. rodičovský příspěvek apod.), její výši nebo výplatu.

Zaměstnavatelé musejí umožnit nahlížet do potřebných dokladů (např. doklady, které jsou podkladem pro výši výdělku, doklady o studiu apod.) a poskytnout zaměstnancům kontrolních orgánů (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a úřady práce) potřebnou součinnost.

MATEŘSKÁ A RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ

Podle směrnice č. 96/34/EC, o rodičovském volnu, je právo na rodičovské volno individuálním a nepřenosným právem každého z rodičů, které umožňuje, aby o dítě pečovala buď matka, otec, nebo oba současně. Stejné právo přiznává směrnice rovněž osobám, které dítě převzaly do své péče.

Zaměstnavatel je proto povinen poskytnout matce dítěte v rozsahu, o jaký požádá, rodičovskou dovolenou po skončení mateřské dovolené. Nárok na mateřskou a rodičovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má též fyzická osoba, která převzala dítě do trvalé péče.

Hmotné zabezpečení po dobu mateřské a rodičovské dovolené (včetně vyloučení souběhu poskytování peněžité pomoci a rodičovského příspěvku) upravují předpisy o nemocenském pojištění a státní sociální podpoře.

Mateřská dovolená je tedy pouze u matky dítěte, a to v délce 28, případně 37 týdnů při narození více dětí. Po uplynutí této doby může čerpat rodičovskou dovolenou, stejně jako otec dítěte. Ten však může, na rozdíl od matky dítěte, která čerpá mateřskou dovolenou v zákonem stanovené době, čerpat rodičovskou dovolenou již od narození dítěte.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ ŽENY

Po vyčerpání mateřské dovolené (tzv. placené) má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do tří let věku dítěte. Poskytne se ženě v rozsahu, o jaký požádá, vždy nejméně na dobu jednoho měsíce.

Znamená to, že žena nemusí žádat o poskytnutí celé rodičovské dovolené až do tří let věku dítěte. Záleží na jejích potřebách, pro jak dlouhou dobu se rozhodne. Nová právní úprava od 1. ledna 2008 rodičovskou dovolenou neprodlužuje ani nezkracuje.

RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ MUŽE

Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž a může ji nastoupit ihned po narození dítěte a čerpat ji až do tří let věku dítěte. Jeho pracovněprávní nároky v souvislosti s rodičovskou dovolenou se posuzují obdobně jako nároky ženy podle toho, zda je muž uplatňuje po rodičovské dovolené, která svým rozsahem odpovídá délce mateřské dovolené (tedy zpravidla 28 týdnů), nebo po skončení rodičovské dovolené (tedy po třech letech věku dítěte). Je možné, aby muž pečoval o dítě již od jeho narození a měl rodičovskou dovolenou. Po dobu, kdy rodičovská dovolená odpovídá svou délkou mateřské dovolené (zpravidla 28 týdnů), může zaměstnanec dostat peněžitou pomoc v mateřství ve výši 69 procent průměrného výdělku jen v některých případech.

Rodičovskou dovolenou může zaměstnankyně se zaměstnancem čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě. Rodičovský příspěvek však náleží jen jednomu z nich.

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

Po skončení mateřské dovolené může dostat žena, nebo muž od narození dítěte rodičovský příspěvek. Nárok na něj vzniká jednomu z nich, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do čtyř let věku nebo do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a má trvalý pobyt na území České republiky. Výdělek rodiče může být neomezeně vysoký, musí však zajistit řádnou celodenní a osobní péči o dítě.

Tato podmínka je splněna i tehdy, jestliže dítě není umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku a rodič sice o dítě nepečuje, ale zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, např. babičkou, opatrovatelkou apod. V tomto případě bude dostávat vedle výdělku rodičovský příspěvek v plné výši.

Jestliže dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku, poskytuje se rodičovský příspěvek současně s výdělkem pouze tehdy, jestliže návštěva dítěte v těchto zařízeních nepřesáhne určitou dobu.

KDY RODIČ CELODENNĚ PEČUJE O DÍTĚ?

Podle nové právní úpravy se rodič posuzuje, jako by o dítě řádně celodenně pečoval, v těchto případech:

- jestliže dítě, které nedosáhlo tří let věku, navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše pět kalendářních dnů v kalendářním měsíci. Cílem této právní úpravy je umožnit rodiči, který o dítě celodenně řádně pečuje, aby využil pěti dnů k zařízení důležitých záležitostí, např. k návštěvě lékaře apod. Za návštěvu dítěte v předškolním zařízení se považuje každý den, kdy dítě toto zařízení navštíví, bez ohledu na délku trvání návštěvy,

- jestliže dítě, které dovršilo tří let věku, pravidelně navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, (a nově) nejvýše pět kalendářních dnů v měsíci,

- rodič bude s dítětem pravidelně navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo speciální mateřskou školu v rozsahu nepřesahujícím čtyři hodiny denně,

- dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

- dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů je v rozsahu 50 procent a více.

Při péči o totéž dítě náleží příspěvek jen jednomu z rodičů podle vzájemné dohody. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, kterému z nich uvedený příspěvek přizná.

VÝŠE RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU

Výše rodičovského příspěvku je od 1. ledna 2008 změněna - je závislá na době, po kterou bude rodič příspěvek čerpat, a na splnění zákonných podmínek.

Rodičovský příspěvek činí 11 400 Kč měsíčně (tzv. zvýšená výměra a rychlejší čerpání příspěvku), 7600 Kč (základní výměra a klasické čerpání) nebo 3800 Kč (snížená výměra a pomalejší čerpání).

Pokud rodič zvolí rychlejší čerpání rodičovského příspěvku po peněžité pomoci v mateřství (zpravidla od 28 týdnů), bude ho dostávat ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do dvou let věku dítěte. Podmínkou však je, že výše jeho peněžité pomoci v mateřství dosahovala alespoň 380 Kč denně. Po uplynutí této doby již nebude rodičovský příspěvek dostávat.

Při klasickém čerpání rodičovského příspěvku po peněžité pomoci v mateřství až do tří let věku dítěte činí rodičovský příspěvek 7600 Kč.

Rodič může též zvolit pomalejší čerpání a rozhodnout se, že bude čerpat příspěvek až do čtyř let věku dítěte: po peněžité pomoci v mateřství, kdy dostává 69 procent denního vyměřovacího základu, nebo od narození dítěte do 21 měsíců věku dítěte bude dostávat částku 7600 Kč a dále ve snížené výměře v částce 3800 Kč až do čtyř let věku dítěte.

Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, bude mu po 21 měsíci věku dítěte vyplácen příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tedy v částce 3800 Kč.

PRACOVAT, NEBO SKONČIT PRACOVNÍ POMĚR?

Právní úprava rodičovského příspěvku neprodloužila mateřskou dovolenou. Ta zůstala stejně dlouhá, tj. maximálně tři roky.

Jestliže chce žena využít významné výhody a pobírat rodičovský příspěvek až do čtyř let věku dítěte, musí se po uplynutí tří let věku dítěte dohodnout se zaměstnavatelem. Buď dostane neplacené pracovní volno a zůstane doma pečovat o dítě, nebo ji zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží výše uvedenou podmínku spočívající v celodenní řádné péči o dítě. Zaměstnání může přijmout nejen u svého zaměstnavatele, ale může nastoupit zaměstnání i jinde.

NEMOCENSKÉ DÁVKY

Ke změnám dochází i v poskytování nemocenských dávek při pracovní neschopnosti.

Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nebudou náležet nemocenské dávky. V dalších dnech pracovní neschopnosti budou nemocenské dávky ve výši:

- 60 procent denního vyměřovacího základu pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti,

- 66 procent pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti a

- 72 procent od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.

Denní vyměřovací základ, který je rozhodující pro výpočet nemocenských dávek za kalendářní den, se zjistí tak, že se vyměřovací základ (zpravidla výdělek) zjištěný z rozhodného období (12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost), dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, přičemž z částky do 550 Kč denního vyměřovacího základu se počítá pro nemocenské dávky 90 procent, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 procent a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží.

Příklad: Zaměstnanec má denní vyměřovací základ 750 Kč - nemocenské dávky se mu budou zjišťovat z částky 615 Kč (90 procent z 550 Kč plus 60 procent z 200 Kč). Kdyby měl denní vyměřovací základ 550 Kč, byla by pro dávky v nemoci rozhodující denní částka 495 Kč (90 procent z 550 Kč). Při denním vyměřovacím základu vyšším než 790 Kč by byl rozhodující pro výpočet nemocenských dávek tento základ, částka pro výpočet nemocenských dávek by tedy činila 639 Kč (90 procent z 550 Kč plus 60 procent z 240 Kč).

Někdy nemůže zaměstnankyně nebo zaměstnanec pracovat, neboť musí pečovat o nemocné dítě nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jehož zdravotní stav ošetření vyžaduje. V těchto případech mu náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a to po dobu devíti, případně 16 dnů. Výše podpory bude za kalendářní den 60 procent (dříve 69 procent) denního vyměřovacího základu po celou dobu potřeby ošetřování člena rodiny.

Zaměstnanci, kterému vznikl nárok na starobní důchod nebo na plný invalidní důchod a současně si vydělává, vzniká rovněž nárok na dávky v pracovní neschopnosti. Může je však dostávat maximálně po dobu 81 kalendářních dnů (dosud po dobu 84 kalendářních dnů) a nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání.

Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění vznikl před 1. lednem 2008 a tento nárok trvá po 31. prosinci 2007, poskytují se tyto dávky po 31. prosinci 2007 za podmínek a ve výši podle předpisů platných do 31. prosince 2007. Nová právní úprava se tedy vztahuje na případy vzniklé po 1. lednu 2008.

ZKRÁCENÍ OCHRANNÉ LHŮTY

Změny nastávají i v tzv. ochranné lhůtě. Jedná se o dobu 42 dnů po skončení zaměstnání, v níž zaměstnanec onemocněl a nenastoupil do dalšího zaměstnání. V tomto případě jsou mu nemocenské dávky poskytnuty proto, že onemocněl v ochranné lhůtě.

Ochranná lhůta se od 1. ledna 2008 zkracuje na sedm dnů.

Příklad: Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 10. 10. 2007, do dalšího zaměstnání nenastoupil a dne 10. 11. 2007 onemocněl. Nemocenské dávky dostane, neboť pracovní neschopnost vznikla v době 42 dnů od skončení předchozího pracovního poměru. Od 1. ledna 2008 se tato lhůta zkracuje na sedm dnů. Skončí-li zaměstnanec pracovní poměr 10. 1. 2008 a nenastoupí-li do dalšího zaměstnání, dostane nemocenské dávky v ochranné lhůtě, pokud pracovní neschopnost vznikne do 17. 1. 2008.

PŘÍDAVKY NA DĚTI, PORODNÉ

Nárok na přídavky budou mít rodiny do 2,4 násobku životního minima.

Výplata přídavků se zjednodušuje, neboť jsou stanoveny v pevné výši. Podle věku dítěte to bude:

- na dítě ve věku od 0 až 6 let částka 500 Kč měsíčně,

- od 6 do 15 let částka 610 Kč a

- od 15 do 26 let částka 700 Kč.

Obdobně se upravují dávky pěstounské péče. Výše příspěvku je při převzetí dítěte ve věku:

- do 6 let 8 000 Kč měsíčně,

- od 6 do 15 let 9 000 Kč a

- od 15 do 26 let 10 000 Kč.

Porodné bude vypláceno v pevné výši; pro každé dítě 13 000 Kč. Nárok na porodné bude mít i otec dítěte, jestliže matka zemřela a porodné jí nebylo vyplaceno.

právník, Praha


Zdroj: Právní rádce
Datum: 22.11.2007
Název: Pracovněprávní předpisy a reforma veřejných financí
Autor: Ladislav Jouza

Další informace

Sekce ke stažení

Časopis Roska

Casopis Roska c 2 2018

Setkání pacientů a odborníků

Setkani pacientu

16. Ročník vystavy „ CESTA ZA DUHOU“

Cesta za duhou

Jsme na jedné lodi

Jsme na jedne lodi

Chůze kolem světa

krokomery

Jazz Festival 2018

Jazz destival

Komiks nejen pro děti

DSC 4148

Nová kniha pro osoby s RS

Nova kniha

Vzdělávací semináře

Vzdelavaci seminare

Výzkum kongitivních funkcí

Vyzkum kongitivnich funkci

Časopis Paprsek 2018

Paprsek

Aktivní Život s RS

aktivni zivot

Časopis NRZP "Mosty"

Mosty

Vydavatelství

Časopis v současnosti bude vydávat Unie Roska v ČR jen v elektronické podobě, proto  již nelze objednat předplatné.

Kromě Časopisu Roska nabízíí Unie Roska mnoho dalších aktuálních publikknihy.jpgací nejen ze své vydavatelské činnosti.

 





Objednat...

Naši partneři

    • aktiv-pisek
    • arigo
    • bariery
    • baxter
    • bayer
    • best
    • biogen-idec
    • car-club
    • ceros
    • cofi
    • dma
    • domov-svateho-josefa
    • easysoftware
    • ereska-aktivne
    • gsk
    • healthcare-institute
    • impuls
    • ketodiet
    • knowhow-club
    • medimat-inko
    • merck
    • meyra2
    • ministerstvo-zdravotnictvi
    • mpsv
    • nadace-sirius2
    • neziskovky-cz
    • nfoz
    • novartis
    • nros
    • nrzp
    • obchodni-komora-svycarsko-cesko3
    • praha
    • preciosa
    • prvni-krok2
    • regiojet
    • repo-reck
    • sanofi
    • selvo
    • teva
    • urad-prace
    • vzp